Jdi na obsah Jdi na menu
 


povídka Nadržený Cecil, listopad 2020

NADRŽENÝ CECIL

 

Cecilovou posedlostí bylo od doby, kdy zjistil, že jeho pindík může měnit velikost, pozorovat prsa. Ženská prsa, samozřejmě. Hrozně moc se vždycky těšil na léto, na rozpálené dny a teplé noci, kdy mohl v  autobuse, v tramvaji, v metru, na ulici spatřit obnažující se ženy, nestydatě sebevědomé nebo dodávající si tak sebevědomí, v krátkých sukních, s hlubokými výstřihy, omamnými parfémy, s ňadry odhalenými až na hranici slušnosti a cudnosti. Pozoroval ty nadýchané, lehce se pohybující kopečky, nebo kopce na ženských, dýchajících hrudích, polykal na sucho, valil oči a večer potom masturboval. Nejraději před spánkem na záchodě. Měl rád štíhlé (ale ne vychrtlé), mladé dívky, s vyvinutými ňadry, třeba v push-up podprsenkách, hlavně co nejvíce odhalenými, nebo - z určitého úhlu - snadno spatřitelnými. Miloval ženy v upnutých tričkách zvýrazňujících bradavky, neměla-li dotyčná podprsenku, miloval ženy v krátkých sukních, ale i v jednolitých šatech lepících se na tělo, na tělo plné života. Jen mu někdy dělalo problémy zakrýt probouzející se erekci. Na jaře nosil třeba bundu, ale jak to zamaskovat v létě, kdy se člověk pohybuje jen v kraťasech a v tričku? Točilo se to v neustálém koloběhu…

 

Večer si tak potom ty dívky, které byly někdy opravdu mladé, představoval a onanoval… Materiálu na představy bylo dost… Bylo to krásné, vzrušující… velice příjemné. A pihatý zeměměřič Cecil, žijící sám, s delšími, temně oranžovými vlasy, sahajícími až na jeho lehce shrbená záda, se tak měl skoro neustále na co těšit.

 

Jednou večer jel v skoro prázdné tramvaji, seděl a naproti němu seděla mladá holka, kolem osmnácti, pohledná, v krátké sukni a v tričku, ve kterém se jakoby škrtila mladá, vyvinutá, bující prsa, toužící jak ptáci vylétnout z hnízda ven. Koukal jí na prsa a mezi nohy a na prsa a mezi nohy a byl tak vzrušen tou krásou, že se ani nesnažil své hladové hltání skrývat. Prostě jí drze koukal sem a tam. Když to zpozorovala, lehce se pousmála a pomalu a neextrémně roztáhla nohy, až jí byly vidět bílé kalhotky. Sexy kalhotky. Byly to takové ty spíš proužky. Cecilovi třeštila hlava vzrušením a chtíčem se pomilovat s tou určitě ještě školačkou, která s ním takhle laškovala, která ho takhle dráždila. Copak to se dělá? Bylo to ale slastně mučivé. Co tím chce naznačit? honilo se mu hlavou. Po chvíli ucítil ve svých slipech teplý, slabý předejakulační výron. Byl celý fialový, trochu zpocený a bušilo mu srdce.

 

Vystoupil na zastávce, kde vystoupila i ona, i když to bylo tam, kde nebydlel. Šel za ní jak kov za magnetem a vůbec, vůbec nevěděl, co bude dělat, co by měl udělat. Cecil byl z těch trochu slabochů, kteří byli silní a chrabří ve fantazii, ale když přišel čas konat, něco dělat, něco říct, zkrátka první vyvinout iniciativu, byl zbabělý a bez odvahy, stydlivý a zmatený jak třináctiletý puberťák, ač mu už táhlo na dvacátý osmý rok. Dívka šla před ním, jako by ho mlčky vedla. A ono to vlastně také tak bylo. Věděla, moc dobře cítila, jak jde za ní a na co myslí. Občas nenápadně, malinko pootočila hlavu, jako by se chtěla sluchem ujistit, jde-li stále za ní. Trochu se usmívala a Cecil šel jak trouba s pootevřenou pusou za ní.

Došli ke vchodu panelového domu, do chodby, až se ocitli sami ve výtahu.

„Do jakého patra jedete?“ zeptala se ho, koukala mu do očí a ukazováčkem levé ruky si pohrávala se zlatým řetízkem na krku.

„Já, mmm, no, uff,“ koktal Cecil, nevěděl, co má říct. Připadal si jak ve snu. Nad něčím usilovně přemýšlel, jako by se nemohl rozhodnout.

Dívka mezitím rozjela výtah tlačítkem ukazujícím jedenácté patro. Po malé chvíli již zmíněným ukazováčkem pomalu směřovala k tlačítku STOP, až se najednou ocitli sami v mezipatře, ve výtahu, po jedenácté hodině večer.

Svou pravou rukou zajela Cecilovi do rozkroku a začala mu masírovat jeho šulína, beztak už vybuzeného a tuhého jak šutr. Cecila to jakoby probudilo k životu, k akci. Rychle jí svlékl tričko, pomalu rozepínal podprsenku, kterou pustil na svou igelitku a nemohl odtrhnout oči od těch šťavnatých, kyprých, velkých, krásných koláčů.

„Ty seš na kozy, viď?“

 

Cecil mlčel. Najednou se v něm něco zlomilo, nebo přerušilo. Sundal si vestu a vše se pak odehrálo docela rychle. V Cecilově levé ruce se objevil vystřelovací nůž, který se stiskem jeho palce otevřel. Vrazil jí nůž do břicha a pravou dlaní jí zacpal pusu. Její záda se opírala o zadní výtahovou stěnu. Dívala se mu očí a on do jejích. V jejích očích byl údiv, nekonečné moře zděšeného údivu a nic jiného. Celá délka čepele byla v jejím břiše.

Začal bodat dál a dál. Do jejího břicha, hrudníku. Přestal s bodáním. Odhodil nůž na zem. Posunul si ji k sobě tak, že ji držel za hýždě. Její hlava samovolně dopadla na jeho hrudník. Pravou rukou chytil její hlavu za vlasy a dal jí polibek. Pustil ji. Spadla na zem, na záda, levé lýtko ohnuté pod jejím stehnem, pravá dlaň zkroucená pod zády. Cecil se podíval na svou pravou dlaň. Byla tmavě červená od rozmazané krve, část setřel tím, jak se dotýkal její sukně v místě jejích hýždí.

„Teď ti ukážu, děvko. Teď dostaneš, co ti patří. Na to jsi čekala, viď? Na to jsi čekala, ne?“

Dívka byla mrtvá. Cecil jí stáhnul sukni, bílé kalhotky, potom své kalhoty a bílé slipy s barevnými obrázky figurek z Člověče, nezlob se.

Slyšel odněkud rozléhající se bouchání a hlasy:
„Žádnej čudlík nefunguje?“

„Nebojte, brzo vás vytáhneme.“

 

Výtah začal pomalu, trhavě, s přestávkami klesat dolů. Když byl v přízemí, Cecil do ní právě vyvrcholil. Dostavila se u něj fáze únavy a úlevy. Zalehl ji celým svým tělem, odpočíval a pohladil ji po hlavě. Na polštářcích svých prstů cítil její studený pot. Hasiči konečně otevřeli dveře a spatřili to, co spatřili. Cecil otočil hlavu, podíval se na ně a usmál se. No usmál, spíš zakřenil.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář